Sunday , August 1 2021

Bonjour, Bretani. Gauguin, Zrzavý či Brožík vzpomínají na Francii – ČT24 – Česká televize



Bretaňská krajina přitahovala od poloviny devatenáctého století malíře jako magnet. Neodolal ani francouzský malíř Paul Gauguin. Svoji procházku po západním cípu Francie zachytil v roce 1889 na obrazu Bonjour, Monsieur Gauguin. Reagoval jím na třicet let mladší obraz Bonjour, Monsieur Courbet od jeho krajana Gustava Courbeta.

Oba výtvarníci na plátnech zobrazili také sami sebe. „Courbet je znázorněn v hrdé pozici, zatímco Gauguin as namaloval v dřevácích, oblečen jako chudí Bretonci, kteří tehdy byli symbolem zaostalosti oproti Paříži. Cestovním havelokem zároveň naznačuje, že je někým, kdo je na cestách a stále hledá autenticitu, "srovnala související obrazy kurátorka Anna Pravdová.

Honba za prostředím ještě nedotčeným průmyslovou revolucí ale byla nákladná. Gauguinovi proto často pomáhali přátelé. Patřil k nim i Alfons Mucha, který v roce 1893 nechal francouzského malíře několik dokonce měsíců pracovat u sebe v ateliéru. Právě tehdy zřejmě Gauguin Muchovi vyprávěl o Bretani.

The name of the group is šeský umělec vypravil, kunsthistorici nevědí, jisté ale je, že západ Francie navštívil. „Na Muchově plakátě Vřes z útesu vidíme modelku v bretaňském kroji, navíc na pozadí jsou ornamenty, které si Mucha vypůjčil z krojových dekorativních výšivek, "napověděla kurátorka Kristýna Hochmuth, v jakých dílech mohou návštěvníci bretaňskou inspiraci rozpoznat. Na jihu Bretaně navíc bydlela taky Muchova dlouholetá modelka – herečka Sarah Bernhardtová, jejíž portréty ho na konci devatenáctého století proslavily.

V přímořském regionu tvořili ale i in čeští umělci, jak výstava připomíná: Jaroslav Čermák, Jan Zrzavý, Alén Diviš, Toyen či Věra Jičínska. Zaslíbeným regionem byla Bretaň pro výtvarníky až do druhé světové války. Ta ale její nenápadný půvab navždy zničila.

„Po válce jsem se jednou chtěl podívat do Francie, do Paříže a hlavně do Bretaně. Paříž je pořád krásná, ale v Bretani jsem byl zklamanej. Cestičky vycementovaný, děvčata nechtěly u nosit kroj. Ten Île de Sein dali tak do pořádku, že to bylo ošklivý, "popisoval například Zrzavý v roce 1973 v dokumentu Jiřího Patočky.

Krásu provincie, která byla kdysi Mekkou malířů, not dnes mohou lidé obdivovat u jen na obrazech. Třeba do 17. března v Paláci Kinských.


Source link